MiLuJu ToKiO HoTeL
 

Bill (black&white)

4. listopadu 2009 v 14:25 | tynušše |  *BilííŠeK*



 



Rozvhovor s Billem o Arthur a Minimojové 2

4. listopadu 2009 v 14:24 | tynušše |  TH RoZhOVoRy
Vzpomínáš si na svoji reakci, když jsi viděl v kině první díl Arthur und die Minimoys a uslyšel svůj hlas?
Musel jsem si zvyknout na to, slyšet můj hlas, protože se mi vůbec nelíbil. Proto jsem byl velmi kritický, když šlo o mojí práci ve filmu. Ale po chvíli jsem byl velmi pyšný a pomyslel si: "Wow!". Okamžitě jsem si vzpomněl na dny, které jsem strávil v dabovacím studiu a kolik to bylo práce. Ale taky jsem věděl, jak moc to bylo zábavné a tak jsem si na plátně mohl vychutnat sledování výsledku.

Byl jsi rád, že svůj hlas můžeš Arthurovi propůjčit také v druhém díle?
Jasně, byl jsem velmi nadšen. Dabování je pro mě stále něco nového, není taková rutina jako je zpívání. A když jsem film viděl, cítím jsem se jako doma. Protože v prvním díle jsem se mohl s Arthurem sžít a opravdu jsem mu chtěl znovu propůjčit hlas. Nějakým způsobem je to také můj film - a za Arthura se cítím být tak trochu zodpovědný.

Věděl jsi, jak bude děj v druhém díle pokračovat?
Ne, byl jsem opravdu zvědavý, hlavně jak bude pokračovat vztah Arthura se Selenií. To je důvod, proč mě konec překvapil, nevíte, co přijde. Jinak publikum má s Arthurem nějaké nové zkušenosti.

Řekl bys, že se Arthur změnil?
Určitě vyrostl, hlavně proto, že hodně zkušeností nasbíral v prvním díle. Ve svém mládí si zažil hodně zlých věcí. To je asi to, co ho nechalo dospět. Kromě toho má také v prvním díle velkou zodpovědnost za záchranu Minimojů. Bere to dost vážně, že Minimoje miluje. A také chce chránit Selenii, protože je do ní zamilovaný.

Máš novém filmu nějakou oblíbenou scénu?
Jedna z mých oblíbených scén je, když se Arthur a Selenia poprvé líbají. Arthur přichází od Miniomojů později než čekal a Selenia byla už opravdu smutná. Přitom on byl celou dobu v myšlenkách u ní a dělal si starosti. Když se potom konečně políbí, je to opravdu intenzivní scéna - a skutečně jde vidět, jak jsou oba dva zamilovaní.

Běháš teď přes trávu, když víš, že tam bydlí Minimojové?
No jo, vlastně nejsem do přírody žádný šílenec. Ale v tomhle případě to vůbec není tak špatné, konec konců si tímto způsobem nemusím dělat výčitky, že zraním Minimoje. Kvůli tomu můj typ pro všechny: Pojďte do velkoměsta a Minimoje nechte v klidu v lese a na loukách!

Takže svět této malé bytosti je pro tebe naprosto cizí?
V jistém smyslu ano. Ale přesto díky filmu dostávám chuť, zažít všechny toto věci a sám být Minomojem. Najednou mám chuť spát v květině nebo se proletět s beruškou. Takové scény dělají Arthurovo dobrodružství pravým zážitkem.

Bravo č.291 (Portugalsko)

4. listopadu 2009 v 14:23 | tynušše |  ToKiO HoTeL


Tomův blog (02.11.2009)

4. listopadu 2009 v 14:23 | tynušše |  *TomííŠeK*
Tour plakát!!!
Lidi, lidi, lidi ani si neumíte představit, jak jsem už nadšený. Cítím se celý den jako přesně před show! A příští týden se konečně zase setkáme s Misty Buckley, abychom pokračovali s našim designem na podium, naše "Humanoid City" bude úžasné! Tady máte tour plakát, myslím, že je ten nejlepší, který jsme kdy měli...

HT Café (02.11.2009) / Indie

4. listopadu 2009 v 14:22 | tynušše |  ToKiO HoTeL
Tohle je to, co si Jonas Brothers můžou přát, aby měli, aby se nepodbízeli americkým teenagerům. Německá rocková kapela Tokio Hotel má takový úspěch, že byli požádáni k přehrání jejich 2005 debutového německy nazpívaného alba "Schrei" do angličtiny, což se stalo jejich obrovsky úspěšným Scream v 2007. Další německé album Zimmer 483 následovalo s ještě větším úspěchem. Ale je to tohle třetí album, které má všechno emo, všechen pocit úzkosti a všechnu bouřlivost, která to přemění do překvapujícího triumfu pro mladé dvacetileté rockery z Německa.

Tokio Hotel: „Nemáme soupeře.“

4. listopadu 2009 v 14:21 | tynušše |  TH RoZhOVoRy
Ahoj kluci! Proč Humanoid? Je tak těžké se chovat jako člověk? TH: Náš život je tak složitý, víc a víc, jak vyrůstáme jako kapela. Nemáme žádné soukromí, všechno se točí kolem Tokio Hotel. Prošli jsme těmihle roky mnoha věcmi a chtěli jsme to přenést na album.
Na kterou píseň z alba se cítíte nejvíc pyšní? TH: Je těžké vybrat jednu, záleží na náladě, kterou ten den máme. Ale naše oblíbené jsou Noise, Humanoid, Hey you a samozřejmě Automatic.
Když mluvíme o singlu, jaké bylo natáčení videoklipu? TH: Strávili jsme pět dní v Jižní Africe. Mrzli jsme, spali v hrozných pokojích. Bylo to opravdu těžké.
Ale stále to za to! Tím, že jste známí, cítíte se napodobováni? TH: Když jsme začali, nahrávací společnosti nás nechtěli. Ale když jsme se stali slavnými, každý chtěl mít vlastní TH.
Například Cinema Bizarre vám jsou podobní... TH: Nemáme nic proti takovým kapelám, ale stejně tak se nezajímáme o to, co dělají. Nebereme je jako soupeře.
Když mluvíme o soupeřích, Jonas Brothers vás neimitují, ale jsou silná konkurence. TH: Nesmysl! To jsou média, kteří nás proti sobě štvou. Vůbec takoví nejsme, vycházíme spolu.
Ale nejste přátelé... TH: Ne, vůbec, ale shodneme se.
Hráli byste rádi s jinými kapelami? TH: Pravda je, že ne tak moc, protože jsme unaveni se zkoušením. Jsme velmi líní hahaha.
Potom tedy budete líní začít turné... TH: Ne! Přejeme si ho, plánujeme už design podia a všechny tyhle věci. Doufáme, že si to užijete!
Víte, kdy sem přijedete? TH: Ještě nemáme potvrzené termíny, ale víme určitě že do roku 2010 tu nebude žádné turné. Tentokrát doufáme, že navštívíme i víc než jenom jedno španělské město. Prozatím tomu tak nebylo...


"Jako dítě jsem si dělal vlastní oblečení."

4. listopadu 2009 v 14:20 | tynušše |  *BilííŠeK*
Bill z Tokio Hotel. "Jako dítě jsem si dělal vlastní oblečení." Jen se svými dvaceti lety je tento zpěvák nejžádanějším adolescentem poloviny světa a jeho estetika nenechává nikoho nerozdílného. Bill Kaulitz, zpěvák Tokio Hotel, šel nakupovat do Paříže a měl na sobě svůj obří hřeben, bílé kalhoty a...boty na podpatku! No tak, tohle je rocková verze Kocoura v botách...O tom, jak dlouho je obětí módy: "Už od svých sedmi nebo osmi let jsem si začal vytvářet vlastní styl. Měl jsem velmi malé kapesné, tak jsem si dělal vlastní oblečení. Dnes se o módu zajímám ještě více."

Kam dál